Sobotní pokus jsme věnovali výstupu na Ihlu v Galerii Pátrie, nicméně stěna, kde sluníčko peče od rána, v kombinaci s teplým počasím a jarním firnem vytvořily podmínky pro padání lavin. Výsledkem bylo bylo absolvování nástupového žlebu k ledopádu pod Ihlou a otočka na patě zpět. Lézt proti splazům mokrého sněhu padajícím po ledu a čekání na větší lavinu by totiž nebylo moc moudré. Proto jsme ani nevytáhli matroš a poslušně klusali žlebem dolů. To se ukázalo jako dobré rozhodnutí, když jsme mohli zdola pozorovat několik lavin(ek) řítících se stěnou dolů. Inu,pěkná podívané, ale jen z dálky. Dobře, že jsme nešli, jehla bude muset počkat do příště.
Oběd na pokoji se pak protáhl na tříhodinovou siestu, jako ve školce...
Odpoledne jsme se proto vydali na Symbolický cintorín,abychom prozkoumali nástup pod Ostrvu.
V něděli ráno, jsme se rozhodli trošku si přivstat, abychom byli rychlejší než postupující sluníčko a laviny. Po sedmé vyrážíme a přes cintorín přímo pod Galerii Ostrvy.
Původní plán lezt ledy komínkem na levé straně galerky vzdáváme, protože noční mráz nebyl dost silný a led je dost podtečený vodou a nedží na skále. V mačkách a s cepíny stoupáme žlebem nalevo a komín obcházíme. Na polici stvořil Méďa první štand a traverzujeme do žlebu nad komínem.
Odtud pořád nahoru až k úpatí samotné Ihly. Tady měníme lezení sněhem za skálu. Jedna délka a jsme na špičce. Cvakneme pár fotek a slaňujeme zpět.
Šup batohy na záda a pokračujeme na vrchol Ostrvy. Čekáme už jen dolez žlebem po zmrzlém sněhu, ale najednou se za rohem oběvuje ledový kout. Paráda, dáme ještě ledíky! Takže odbočujem ze žlebu a s chutí zasekáváme zobáky a zakopáváme mačky do rampouchů.
Netrvá to dlouho a jsme na vršku - od chaty celkem něco přes tři hodiny. Tož správný čas na sváču. Posilněni a rádi, že dnešní výstup vyšel lépe, než sobotní, sestupujeme ze Sedla pod Ostrvou dolů k plesu, pak k autu a domů, vštříc jaru a skalkám na Moravě.
Maggie, Méďa & Alík
Žádné komentáře:
Okomentovat